ivan blatný

[ Krajina

Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí
přes dvory s pavlačemi do rozsvícených kuchyní
Nějaká dívka sestupuje po točitých schodech
Naklání se a vylévá špínu do stoky
Zatímco v nedalekém hotelu stahují zatemnění
a zatímco míjíme už nové předměstské ulice
Nová nároží ohrad skladišť a hřišť s několika osamělými postavičkami
Osvětlenými plynovou lucernou jako na nějakém obraze Kamila Lhotáka
Z konce minulého nebo začátku tohoto století
S postavičkami
Které jsou už mrtvy ale o nichž víme že žily
Že právě v tomto
Dávno minulém nezaměnitelném a neopakovatelném okamžiku
Nesly po této ulici svůj osud
O kousek dál
Z továren jejichž brány se zavřely
Z obchodů jejichž zámky zapadly
A z kanceláří kde zbyla jen posluhovačka s hadrem a smetákem
Procházející dlouhou řadou prázdných a tichých místností
mezi psacími stoly a židlemi
Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí
přes dvory s pavlačemi do rozsvícených kuchyní
Nějaká dívka sestupuje po točitých schodech
Naklání se a vylévá špínu do stoky
Na dlažbě průchodu se stěnou plnou plísně
Zelenou jako šíje holubů
Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí do dvorů s pavlačemi
Nejeden příběh spěchá podél zdí

Zpátky nahoru uhlí Teď jsem jak polomrtvá
Od ševce boty Lístky Mlíko na zejtra
Ponožky nadranc v čem budou kluci chodit
Do Brna Sestra umřela Ano navždycky!
Ještě mně najdi ty klíče co spadly za plynoměr!
Zavři plechovou piksli vynes kbelík!
Ještě stěhování rýma zmatky neštěstí!
Ještě láska!
Kvůli těm hodinám prosím tě nezapomeň!
Tak podejte mně ten kufr děkuju sbohem
Uvař a sprav si svetr! Vytři pokoje!
Zatlučte někdo rakev!
Čtvrt kila Malý prádlo Ano navždycky!
Jestlipak usnu Vlaky
Vlaky se rozjíždějí
Zpátky nahoru uhlí Zpátky dolů!
Kvůli těm hodin… Jakási hudba… Jeď!

Zatímco rychlík bubnuje svá sbohem zahlédnu pod sebou
Skupinu nalíčených tanečnic a dva tři herce
Pokřikující na sebe v zahradní restauraci kolem budovy divadla
Dívám se na jejich mizející ryšavé paruky
Pohozené pak mezi bednami a kufry poblíž jatek
V rákosí zrezavělé sprchy a mezi kulisami
S nápisy RUSAL PROD DALI VÝROBY KOŘENÍ
Dává se do deště takže výkladní skříně se podobají
Světélkujícím rybám z podmořských pralesů
Je to sobotní večer z doby plynových lamp
Podivný nevýslovně teskný plášť z mlhy za nímž se táhne
Veliké hejno kouzel atmosféry
Je to sobotní večer z doby plynových lamp
Jako na nějakém obraze Kamila Lhotáka
Se somnabulní dívkou hledící na měsíc balon
Utkvělý bez pohnutí nad střechou tržnice
Veliký zlatožlutý kalich tvého květu ó noci
Ó noci blížící se na kočičích tlapkách ó hrobe ó spánku
Pod celou kupou zpuchřelých věnců pavlačí
Ó večere
Dávno dávno dávno teď právě uplynulý
Nezaměnitelný neopakovatelný večere
Zastav se vrať se vrať se vrať se mi v mé básni!

Duben 1944

[ Tento večer. B. Stýblo, Praha 1945

.

oko 60

o/psáno

- - -
Dítětem jsem vlastně nikdy nebyl, a proto si pln důvěry myslím, že na mně vždycky zůstane lpět něco dětského. Jen jsem vyrostl a zestárnul, ale jádro zůstalo. Vyvádět hlouposti mě baví stejně jako před lety, ale to je právě ono, já jsem takové věci nikdy neprováděl. Svému bratrovi jsem jednou udělal díru do hlavy. Ne z nějaké hlouposti, prostě se to stalo. Jistě, uličnictví a klukovin bylo hodně, ale vždycky mě zajímala víc myšlenka než věc samotná. Záhy jsem začal ve všem, i v dětských hloupostech, rozpoznávat hlubší smysl. Já se nevyvýjím. Tedy pokud mohu něco takového posoudit. Možná nikdy nerozprostřu větve a nevyženu haluze. Jednoho dne se z mého bytí a jednání uvolní jakási vůně, proměním se v květinu a budu docela málo, jen jako by pro vlastní potěšení, vonět, a pak svěsím hlavu, již Kraus nazývá hloupou, pyšnou, vzdorovitou. Paže a nohy mi jaksi podivně ochabnou, duch, hrdost a charakter, všechno, všechno se zlomí a povadne a já budu mrtvý, ne doopravdy, ale jistým způsobem, a pak budu možná šedesát let takhle živořit a umírat. Zestárnu. Ale ze sebe strach nemám. Sám sobě žádný strach nenaháním. Své já nerespektuji, jen je pozoruji a ono mě nechává naprosto chladným. Rozehřát se! Jak báječné! Vždycky se budu umět rozehřát, protože mi nebude nikdy nic osobního a sobeckého bránit v tom být vřelý, rozpálit se a být plný účasti. Jak jsem šťastný, že na sobě nedokážu vypozorovat nic ctihodného ani pozoruhodného! Být a zůstat nepatrný. A pokud mě nějaká ruka, nějaká okolnost či vlna vyzdvihnou a vynesou tam, kde vládne moc a vliv, pak poměry, které mi budou takhle nadbíhat, rozvrátím a sám sebe uvrhnu do nízké, nic neříkající temnoty. Dýchat mohu jen tam, dole.

[ Robert Walser: Jakob von Gunten. Opus, Zblov 2005. Str. 88-89

[ Přeložil Radovan Charvát.
- - -

.

opět na stejné téma

- - -
Ve vlaku ráno doražen Walser (vypsat pasáže).
U "v těle ní" návrat k verzi 3.
Pardubice (překvapení nad historickým jádrem) - Jihlava.
Avizované T.Y.G nahrazují reprodukovaní Cabaret Voltaire (75/76).
Noc! Doma žena, tisknoucí se k opuštěnému pyžamu...
- - -

oko 59

kozel za...

- - -
Začla mi schnout doma kvítka, tak jsem se před pár týdny rozhodl s tím něco provést. Nakoupil jsem větší květináče, pytel hlíny, na zemi rozložil noviny, a zatímco žena dlela na nebesích, postupně jim provětrával kořeny, tu a tam zastřihl, obložil humusem a nakonec je v místnosti trochu přeskládal. Pln očekávání z vykonané práce jal jsem se je v průběhu dní pozorovat: Schnou pořád...
. . .
Co mám dělat, aby nevadly?
Zalévám. Větrám. Umývám okna.
Co mám dělat, aby nevadly?
[22:47]
- - -

[ v těle ní

- - -

Stínem tvým splazený jsem jednou provždy veden
třít se skrz kaluže až do samého nebe.
Dech můj líže zemská tíže,
od páteře zebe!

- - -

[[ . . . ].[ . . . ]]
..

tomáš řezníček

[

byla bláznivá noc
chlapů plnej plac
a traktory řvaly

tranzitérky lepily a třídily
a tramvaje bzučely
pan Polívka se v klidu nenají

a lidi spali a my makali
v tvářích noční stříbrňák
no trolej jedna prskavka

kolem Labe sviští další vlak

[ Ranžír přede mnou. Nomisterion, Děčín 1999
.

(ne)slyšený (un)sound

- - -
Po delší době se můžu konečně s radostí podělit alespoň o dílčí kladné reference na MusicKatalog.cz. Firma, nad kterou už jsem v důsledku zpožďování a narůstajícího množství návrhů ke stornování objednávek začal lámat hůl, tentokrát mile překvapila, a po více než 4 měsících zprostředkovala dodání vyložené delikatesy:

Dnes vyzvednutý (a v žádném případě nikoli jen zvukově vyvedený) trojCDbox Cabaret Voltaire: Methodology '74-'78: Attic Tapes může tak důstojně nahradit doslova nezměrné očekávání, vložené do avizované libůstky v podobě dnešního nočního koncertu Kate Wax v rámci přažského dílu putovního UNSOUND FESTIVALu, kam se z časoprostorových důvodů - och, jéje! - nakonec bohužel nedostanu...
- - -

oko 58

ex post

[

Včerejší - na tomto místě uveřejněný a několikrát přepracovaný - pokus o báseň s určitostí shledán nehotovým a stažen...

18.04.2007, 22:23

]
.

tomas tranströmer

[ Stopa

O druhej v noci: mesačný svit. Vlak zastal
uprostred poľa. V diaľke svetielka mesta,
chladno sa jagajúce na obzore.

Ako by človek padol do sna tak hlboko,
že si už nikdy nespomenie, že tam bol,
až sa raz vráti do svojej izby.

A akoby človek padol do choroby tak hlboko,
že všetko, čím mu bol život, sa scvrkne na pár jagajúcich sa bodov, na roj,
chladný a takmer neviditeľný na obzore.

Vlak stojí úplne nehybne.
Dve hodiny: jasný mesačný svit, málo hviezd.

[ Básne pre živých a mŕtvych. Knižná dielňa Timotej. Košice, 1996
[ Přeložil Milan Richter
.

motiv 1

večer / noc

- - -
Večer v cizím městě, noc v podzemí.
Po trojnásobném pokusu o přátele sólem do ulic - za stolem pro dva, u zdi z mramoru, nakonec tři piva a 28 stran Walserova von Guntena:
...Velká a smělá věc se musí uskutečnit za naprosté mlčenlivosti a v tichosti, jinak se pokazí a rozplyne a plamen probuzený k životu pohasne...
...Jsem snad zodpovědný za duch doby? Beru ji, jaká je, a vyhrazuji si právo provádět v tichosti svá pozorování...
...Všude panuje hrobové ticho. Dvůr tu leží opuštěný jako nějaká zapomenutá, čtyřhranná věčnost, a já stojím většinou zpříma a zkouším se udržet na jedné noze. Často pro změnu na delší dobu zadržím dech. Je to také cvičení, a jak mi jednou řekl lékař, dokonce slouží zdraví. Nebo píšu. Anebo zavřu příliš unavené oči, abych už nic neviděl. Oči zprostředkovávají myšlenky, a proto je čas od času zavírám, abych nemusel na nic myslet. Když tak člověk chvíli zůstane stát a nic nedělá, uvědomí si najednou, jak může být existence namáhavá...
...Tehdy ještě neexistovali zubaři, a tak musíme mít za to, že se nekazily zuby...
...Ale dnes už musím s psaním přestat. Nechávám se příliš strhnout. Úplně zdivočím. A písmena se mi už míhají a tančí před očima...
. . .
Throbbing Gristle: 20 Jazz Funk Greats
. . .
Jak se dělá kniha?
- - -

oko 57

namísto

- - -
Těší mě naslouchat něčemu, co nevydává žádný tón.
Robert Walser: Jakob von Gunten, str. 31
. . .
Namísto plánovaných Nihilist dnes celodenní Pelhřimov, Rosice. -
V autobuse soused náruživě čtoucí čtyři dny staré noviny. -
Dvojnásobné oko. -
14 hodin...
- - -

lukáš marvan

[

Vzduch byl náhle křehký
a rychle se bořil
jako bychom neletěli
jako bychom jenom stáli

Zdvihl se vítr
k omývání od šatů od křiku
Už už nás to omývalo
údolím neslo jako paroží
Už se rozsvítily pampelišky
hořce vbité do trávy
Jenom ať tam neotevřou
a nezavřou za námi

[ Stíny a příběhy. Torst, Praha 1998
.

oko 56

duben / měsíc hudby

- - -
04/04 - Načeva/Pavlíček/DJ Five
10/04 - Moimir Papalescu & The Nihilists
19/04 - Kate Wax
26/04 - T.Y.G.
- - -

den prvý

- - -
Za poslední dobu pořízeny (či obdrženy) následující knihy:
Robert Walser: Jakob von Gunten
Thomas Elsaesser: Metropolis
Jiří Popelínský: Amazónští mravenci
Norbert Holub: Status idem
U Bubly objednány Záznamy prázdnot Miroslava Olšovského...
. . .
Od RV - děkuji moc! - v sobotu e-mailem oko z místa, na kterém jsem nikdy nebyl:


. . .
Na patnáct (včetně 6 miniatur) rozšířena kolekce obrazů Františka Hubatky. Nejnověji – P. navzdory – magičný olej „Čtvercová meditace“... Rozměrově dosud největší úlovek vyvolal radikální šarádu děl stávajících – z každé stěny tak na sebe nově zírá minimálně jeden obrazoprostor: Čeření temných hladin × Anička [nově místo hodin]; Lišák × Čtvercová meditace [místo Aničky]... Po pár dnech vymezování se obrazy snad konečně uklidnily a mohou tak vůči sobě dlít.
Stejně je to zvláštní, to lehké chvění po přeskládání věcí, to napětí, než usadí se prach, než stěny se vším všudy opět hrdě jsou...
. . .
První den v novém zaměstnání uskutečněn v následujících intervalech:
07:30-13:30
14:30-17:00
21:00-22:45
Práce doma...
- - -

oko 55