pavel z.
[ 51
Zaostřit ten obraz hned po ránu.
Obraz, který se roztéká, teče přes okraje,
když není čeho se chytit.
Ani té čáry, ani té iluze
nebo pavučiny či zdi.
Jasného důkazu, že existuješ.
Je to jako žízeň, jako hlad.
Po ránu
zaostřit ten obraz v krajině, která se otevírá.
Prosakuje z vůní nočních snů, slov a bdění.
Sklenice studené vody.
Na stole. Před tebou, Na dosah. Bez vysvětlení.
Čtvrtek. 7.30 ráno, když budík zazvonil.
V té krajině, která se před tebou otevírá.
Zaostřit ten obraz.
Vidět.
Jasně.
[ Cesta vlakem z P. do B. Vetus Via, Brno 2007
.
Štítky: portréty