lukáš marvan

[

Vzduch byl náhle křehký
a rychle se bořil
jako bychom neletěli
jako bychom jenom stáli

Zdvihl se vítr
k omývání od šatů od křiku
Už už nás to omývalo
údolím neslo jako paroží
Už se rozsvítily pampelišky
hořce vbité do trávy
Jenom ať tam neotevřou
a nezavřou za námi

[ Stíny a příběhy. Torst, Praha 1998
.