úterý, ledna 16, 2007

o/psáno

- - -
…Dlaň hmatala doprava. Čtyři kroky. Tam nalezl mezeru. Lehce se jí protáhl. Do dunivého černého ticha. Nikde neviděl hranice. Byla to asi síň. Prostranství. Anebo vydlážděné dno dvora, jen dům nad ním byl zazděn. Kdyby pokročil zpátky, nebyl si jistý, jestli by nalezl mezeru, jíž se lehce protáhl. Nyní kamkoli, vpřed. Jen se nesmí pohnout. Kdyby se pohnul, hluk by porušil ticho, a on by je neslyšel. Slyší pouze oddechování. Vlastní. Ticho v krátkých přestávkách mezi nadechnutími. Kdyby se pohnul, ticho v přestávce mezi nadechnutími by zadunělo. Tma není, ve tmě je jas. Tma je jasná. Neviditelná. Zaslechnout hlas v krátké přestávce mezi nadechnutími. Vykročit za hlasem, v neviditelně temném, jasném prostranství. Kamkoli vpřed…

[ Péter Nádas: Mínótauros. Přeložila Alena Valentová.
[ In: Dům paní Kláry. Mladá fronta, Praha 2003; str. 285-286
- - -
.

Štítky:

<< hlavní­ strana