dávno
- - -
Noc dobrá. Škoda, že jsem to nedokázal dřív, možná jsem mohl mít už přes měsíc pokoj. Teoreticky bych měl mít za sebou bod nula, absolutní propast, místo, od kterého by bylo záhodno se odrazit...
. . .
Před odchodem do postele nebudu nic zveličovat. Koeficient 1. Dělat jakékoli závěry mi teď připadá předčasné.
Macháček...
.
[ 23/1/1998
Noc bez větších problémů. Už druhý den se mi daří intenzivně myslet na Macháčkovy Zápisky. Dostavuje se i výsledek. Usínám poměrně brzy, oproti posledním pár týdnům. Tady mám taky mnohem lepší polštář, než v B. Lépe se leží, lépe se usíná. V noci mokrý sen, k ránu potom bukové lesy, ale v zimě...
. . .
Večer při Holanovi svíčka. Má asymetricky daný knot, takže pouští poměrně hodně vosku. Nejdříve jsem se jí v tom snažil zabránit, různě jí vosk přidával a díly látal. Potom jsem se na toto vykašlal a nechal ji svému osudu. Vymodelovala se do zajímavých tvarů. Pozorovat ji, bylo jistým způsobem vzrušující...
. . .
Právě jsem si v příloze Mladé fronty udělal test: STRES NENIČÍ JEN DUŠI, ALE I TĚLO. Byly určeny 4 výsledné kategorie: 0-14 bodů, 15-30, 31-46, 47-90. Měl jsem 56:
Je to s vámi na pováženou. Každopádně byste měli vyhledat odbornou pomoc, neboť buď trpíte nějakou vážnou chorobou, nebo žijete v nadhraničním stresu - a z něho dřív či později nějaké psychosomatické onemocnění dostanete. Pokud s tím ovšem něco honem neuděláte. Ve vašem případě to nebude jednoduché, zřejmě budete muset změnit nejen celkový životní styl, ale i něco uvnitř v sobě - přinejmenším své postoje, které vás vedou k tomu, že si stres vyrábíte jako na běžícím pásu...
. . .
Odpoledne dopis R. F. Narozeniny. S H. B. do B[...]. 2 piva. Koeficient dva...
.
[ 24/1/1998
Před spaním skoro pád zpět na první schod. Zachránil jsem se tím, že jsem se soustředil na to, že když si lehnu a rozložím váhu do co největšího prostoru a budu myslet na to, že se udržím, spadnout nemůžu. Zhruba po dvou hodinách nakonec usínám. V noci sídliště ve svahu, ve kterém jsem už dvakrát, třikrát byl. Noc. U někoho jsem tam spal. Zevrubná orientace v prostoru...
. . .
V poslední době se velice často přistihuju, jak poklepávám či podupávám nohama, hraju si s prsty, třepu se. Jako by jakási zbytková energie, jakýsi přetlak, který nemá jinou cestu ven. Při čtení, při psaní, televizi, kdykoli jsem tělesně v klidu.
. . .
Doražen Macháček, dosti silná terapie.
Zůstávám na druhém schodu. Nějakou dobu budu ještě číst...
.
[ 25/1/1998
Poměrně snadno se mi podařilo usnout. Soustředil jsem se nejdříve na vlastní dech a potom na spánek. Ve snu kromě taky jakýsi hotel. Bydlel jsem v přízemí, s někým večer odešel oknem (nedokážu si vybavit, kdo to byl) a šli jsme na nějaký záchod či koupelnu. Podstatnější ale je, že jsme nemohli najit cestu zpět...
. . .
Vstávám poměrně brzy. Něco kolem půl deváté, což u mě není obvyklé. Nemám chuť na snídani. Šálek čaje, jedna buchta a teď jsem si otevřel pivo. Venku parádní zima. Minus třináct stupňů a do mlhy začíná slunce.
. . .
Dnes hodit dopis R. F. Schůzka s B. Večer k M. M. pro nahrávací zařízení.
. . .
Odpoledne B., věci k [...]. Předtím všichni pryč, doma sám. Venku, přesto, že je skoro deset stupňů pod nulou, drobně sněží…
. . .
To, co tu teď napíšu, je možná až příliš, příliš odvážné... Mám básně, které jsem ještě nenapsal. Vím to. Vystupuju a lehám si na třetí schod. Prevence je prevence. Jen to nepřepísknout...
.
[ 26/1/1998
- - -
.
Štítky: dávno