pondělí, dubna 30, 2007

ivan blatný

[ Krajina

Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí
přes dvory s pavlačemi do rozsvícených kuchyní
Nějaká dívka sestupuje po točitých schodech
Naklání se a vylévá špínu do stoky
Zatímco v nedalekém hotelu stahují zatemnění
a zatímco míjíme už nové předměstské ulice
Nová nároží ohrad skladišť a hřišť s několika osamělými postavičkami
Osvětlenými plynovou lucernou jako na nějakém obraze Kamila Lhotáka
Z konce minulého nebo začátku tohoto století
S postavičkami
Které jsou už mrtvy ale o nichž víme že žily
Že právě v tomto
Dávno minulém nezaměnitelném a neopakovatelném okamžiku
Nesly po této ulici svůj osud
O kousek dál
Z továren jejichž brány se zavřely
Z obchodů jejichž zámky zapadly
A z kanceláří kde zbyla jen posluhovačka s hadrem a smetákem
Procházející dlouhou řadou prázdných a tichých místností
mezi psacími stoly a židlemi
Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí
přes dvory s pavlačemi do rozsvícených kuchyní
Nějaká dívka sestupuje po točitých schodech
Naklání se a vylévá špínu do stoky
Na dlažbě průchodu se stěnou plnou plísně
Zelenou jako šíje holubů
Když nahlížíme večer na rubu nádražních čtvrtí do dvorů s pavlačemi
Nejeden příběh spěchá podél zdí

Zpátky nahoru uhlí Teď jsem jak polomrtvá
Od ševce boty Lístky Mlíko na zejtra
Ponožky nadranc v čem budou kluci chodit
Do Brna Sestra umřela Ano navždycky!
Ještě mně najdi ty klíče co spadly za plynoměr!
Zavři plechovou piksli vynes kbelík!
Ještě stěhování rýma zmatky neštěstí!
Ještě láska!
Kvůli těm hodinám prosím tě nezapomeň!
Tak podejte mně ten kufr děkuju sbohem
Uvař a sprav si svetr! Vytři pokoje!
Zatlučte někdo rakev!
Čtvrt kila Malý prádlo Ano navždycky!
Jestlipak usnu Vlaky
Vlaky se rozjíždějí
Zpátky nahoru uhlí Zpátky dolů!
Kvůli těm hodin… Jakási hudba… Jeď!


Zatímco rychlík bubnuje svá sbohem zahlédnu pod sebou
Skupinu nalíčených tanečnic a dva tři herce
Pokřikující na sebe v zahradní restauraci kolem budovy divadla
Dívám se na jejich mizející ryšavé paruky
Pohozené pak mezi bednami a kufry poblíž jatek
V rákosí zrezavělé sprchy a mezi kulisami
S nápisy RUSAL PROD DALI VÝROBY KOŘENÍ
Dává se do deště takže výkladní skříně se podobají
Světélkujícím rybám z podmořských pralesů
Je to sobotní večer z doby plynových lamp
Podivný nevýslovně teskný plášť z mlhy za nímž se táhne
Veliké hejno kouzel atmosféry
Je to sobotní večer z doby plynových lamp
Jako na nějakém obraze Kamila Lhotáka
Se somnabulní dívkou hledící na měsíc balon
Utkvělý bez pohnutí nad střechou tržnice
Veliký zlatožlutý kalich tvého květu ó noci
Ó noci blížící se na kočičích tlapkách ó hrobe ó spánku
Pod celou kupou zpuchřelých věnců pavlačí
Ó večere
Dávno dávno dávno teď právě uplynulý
Nezaměnitelný neopakovatelný večere
Zastav se vrať se vrať se vrať se mi v mé básni!

Duben 1944

[ Tento večer. B. Stýblo, Praha 1945


.

Štítky:

<< hlavní­ strana