[ bloudění
- - -
Pln prázdných řečí
prázdných dnů bez
konce unáším
střed sebe šedověkem skel
Uleknout se
zpívajícího drozda
a vůbec zavadit šaty
o keř vonící tmou
Studnice pokušení
ovocem ověšená
vstaň a pověz mi
závěť přesycených končin
Pootevři zrcadlo života
jen napověz
napověz prosím
ať mohu kolébat se zmaten
Zářivou nocí
tisíce plamenných žil
vítá se navzájem
chaosem zapomnění
Ta noc kdy zas
nevěděl jsem co chci
byla slepá
den hroutil se dnem
[ 11.4.1994
- - -
.
Štítky: juvenilie a nezařazené básně