dávno

- - -
Dnes ne. Nemám na to, abych ze sebe něco kloudného dostal. Byly takové stavy, ale jsou dávno ty tam. Byly i dnes, byly i včera. Budou také zítra, pozítří, za týden, měsíc? Kéž by, kéž by. Aspoň stavy, ale lepší je výsledek. Nesmím je promarnit. Jak jsou teď vzácné, jak jsou ojedinělé. Musím je přidržet, nenechat odejít, musím je zpracovat a vytepat z nich onen podivný pocit jejich přítomnosti, abych se k nim mohl kdykoli vracet, abych se mohl vracet do nich, v nich být.

[ 3. 3. 1994
- - -
.