vít janota

[ VIII.

...
Zvláštní
neidentifikovatelný smutek
na člověka doléhá
v prosklených
akváriím podobných nálevnách
jako by chtěl
do spazmického jícnu
vlastní chorobné představivosti
v kukaních
vrzavých židlí
režných dlaždiček
a platfusáckých pinglů
odkud je
přes ohmatané sklo vidět
jak s přicházejícím soumrakem
světlo putuje
podle nevyvratitelných
statistických zákonů
z jedné strany domů na druhou
od televizí k postelím
od nicoty k nicotě
jak k obloze vzlínají
nezřetelné mlhavé tužby
myriád zakletých duší
jak se noc do sebe propadá
Jak dlouho ještě potrvá
zlověstná hodina
této okoralé nehybnosti?
...

[ Praha zničená deštěm. Dauphin, Praha 2006
[ Úryvek z delšího textu
.