petr španger
[ Ze dna
V nejudušenější hlubině,
v marastu žlutého jílu,
u dna lesního jezera
se rodí
a nadouvá plynem
měchýř plný něčeho nového,
lehkého.
Až probublá k hladině,
pukne.
S úlekem rozletí se do korun
zadumaní ptáci.
[ Vodní mlýnky. Weles, Vendryně/Brno 2003
.
Štítky: portréty