miroslav salava

[ Sklon

K opuštěnosti den se sklání
děravé chmýří topolů poletuje
Horečka zbabělství zde marní
oprýskanost domů unavuje

Jsem dokořán Zahlcen mrakem
v ústech se bráním výskotu
Opilé ruce a úzkost znakem
prokletí snímá němotu

Už dveře zavřeny a bolest
v mém nitru probryndá se tam
kde sucho kraluje a vylézt
je těžko když jsi sám

[ Mé baroko. Aula, Praha 1995
.