matale! kainare! mišíku!

- - -
V jedom nejmenovaném obchodním centru jednoho nejmenovaného města probíhala do včerejška pod záštitou jedné nejmenované instituce vcelku pozoruhodná výstava s názvem "Historie kočárků"... Vystavená vozidla (nejstarší z 60. let 19. století, nejnovější z roku 1977), byla vždy vcelku vkusně doplněna základním popisem a umocněna panelem s fotografií malého dítěte ve voze, dítěte s "loutkou" (rozumněj panenkou; samostatnou subkapitolou expozice byla úchvatná vozidla "loutek"), či dítěte v jiné póze...
Žena mi vždycky říká, že výstavy či prohlídky zámků/hradů absolvuji nepochopitelně pomalu (co to tam furt zkoumáš?), proto se na začátku vždy rozdělíme, a expozici procházíme samostatně...
Tentokrát jsem však u jedné vitríny, jejichž texty povětšinou důkladně pročítám, podřadil více než radikálně, a dobrý pocit z celkové koncepce výstavy tímto u mě rapidně klesl... Proč? Pod velkoformátovou fotografií strojkem stříhaného malého chlapce se kurátorovými slovy skvělo následující sdělení:
"Asi každému se vybaví Krylova píseň Stříhali dohola malého chlapečka..."
- - -