o/psáno

- - -
Avšak to vyloučení z životních cílů a hnutí, které jsem si uložil, přerušení styku s věcmi, k němuž jsem směřoval - mne přivedly přesně k tomu, čemu jsem se snažil uniknout. Nechtěl jsem cítit život ani se dotýkat věcí, protože vím, jak na mou povahu působí svět, a jsem si vědom, že pocit života je pro mne vždy bolestný. Avšak ve snaze vyhnout se tomuto kontaktu jsem se izoloval a touto izolací jsem ještě víc podráždil svou už tak krajní citlivost. Kdyby bylo možné kontakt s věcmi úplně zrušit, mé citlivosti by to jen prospělo. Naprostá izolace je však neuskutečnitelná. I kdybych nedělal téměř nic, budu dýchat, i kdybych skoro nejednal, budu se pohybovat. Pak tedy tím, že jsem podráždil svou citlivost izolací, jsem zároveň způsobil, že sebemenší události, které by se mě dřív vůbec nedotkly, mě postihnou přímo katastrofálně. Zvolil jsem špatnou metodu úniku. Nepohodlnou oklikou jsem utekl tam, kde jsem byl předtím, a k hrůze z toho, že tam žiji, se přidala únava z cesty.

[ Fernando Pessoa: Kniha neklidu. Argo, Praha 2007; str. 93
[ Přeložila Pavla Lidmilová
- - -
.