úterý, března 04, 2008

hmatem zde

- - -
Do Hadího kamene je potřeba doslova se prořezat. Oproti Trhlině, která byla záměrně zdeflorována již ze strany autora, nabízí nyní Topinka prožitek z [de]formování knihy přímo samotnému zájemci o jeho texty... Včera mi to zabralo dobrou hodinu. Již dlouho jsem si knihu takto neprohmatal!
Až při práci jsem si bezděky uvědomil, co že to k řezání papíru vlatně poslouchám [Drewo].
. . .
Večer v kině, kde jsem v průběhu představení málem zkolaboval. Nepomohlo nic, nic, nic, naprosto nic. Mizení zvuku. Odplouvání končetin. Před vtažením do sifonu mě nakonec zachrálila P., které jsem se, na hraně vědomí, schoulil do klína. S blaženým vrotováním do bezzvučných bělob to ale tentokrát nemělo nic společného! Nakolik to bylo před pěti lety vyvoláno vědomě, nakolik to bylo před pěti lety příjemné - z tohoto pokusu o vcucnutí jsem zmaten.
. . .
Včerejší titulek je samozřejmě z Daumala...
- - -

<< hlavní­ strana