čtvrtek, listopadu 16, 2006

carl sandburg

[ Večerní vodopád

Jakým jménem jsi mne nazývala?
A proč jsi odešla tak časně?

Vrány vrásní krákotem vítr,
A vítr se obrátil a osaměl.

Pěnice křičí své ospalé zpěvy
Přes zašeřelá údolí,
Přes růžky prvních hvězd.

Ptáci a lidé v rozeklaných korunách stromů
vysílají večerní vodopád uspávajících zpěvů.

Jakým jménem jsi mne nazývala?
A proč jsi odešla tak časně?

[ Ocel a dým. Družstvo Dílo, Praha 1946.
[ Překlad Jiří Kolář a Jiří Kotalík.
.

Štítky:

<< hlavní­ strana