prostor básně

- - -
Podle mě je důležité, aby mohl čtenář do básně vstoupit a pohybovat se vní podle sebe, aby měl prostor kolem, kde se může procházet, ve větru si vychechtat hubu. Ano! Tady a teď! Tento okamžik (doslova a dopísmene oka - mžik) vytržený z kontextu, zachycené a zvěčněné TEĎ, ale už a právě a protože NAVŽDY! Otázkou je, jestli se hladina významnosti (vcelku trefný statistický terminus technikus) textu přehoupne přes pomyslou hranu a stane podstatnou nejen pro autora, ale i pro čtenáře. To máš jako s mlhou a horským sedlem. Z jedné strany mlha je a pro toho, kdo stojí na této straně kopce (textu) je všude kolem, je v ní, je jí obklopený, kdežto ten, co stojí na svahu za sedlem, se o mlze dozví až v momentě, kdy stoupne do takové výšky, aby přes sedlo převalila a klesla i na DRUHOU stranu. Teprve tehdy bude pohlcen bělobou... Namíchat „správnou hustotu mlhy“ ovšem podle žádného postupu nelze...

[ Z korespondence, 14. 3. 2002
- - -