pavel kolmačka

[

Sen o příbytku
ve tmě, tichu a bezpečí.
Jako by sis vzpomněl
na cosi podstatného.
Celého tě to naplnilo něhou,
že jsi celý den
jako opilý.

A jenom sedíš,
víš, že cosi je navždy pryč.
Proč se to stalo?
Proč zrovna ty
a zrovna teď se díváš,
jak den se tenčí
a láme v podvečerní šedi?

[ Viděl jsi, že jsi. Petrov, Brno 1998
.