vyslovím se

Anketa mezi literáty bloggery
Tvar, 21/2012

K založení osobního blogu mě přivedla myšlenka schovat se.  Je škoda, že v jednoduchém textovém editoru neexistují dvě kurzívy, tedy dva řezy písma, navzájem si protichůdné. Slovo SCHOVAT by bylo orientováno klasicky doprava, naproti tomu slovo SE protichůdně doleva. Pro prezentaci svých textů jsem v roce 2006 zvolil blog anonymní. Zajímalo mě, zda a do jaké míry se mi podaří koncentrací pouze a jedině na zveřejňovaný text dostat za jeho hranu, za samotná slova, do prostoru kolem nich. Internet je obecně chápán jako nástroj pro komunikaci, zviditelnění. Pro význam a způsob vymezení se v N. mi kromě prostoru hodně dalo i uvědomění si linie časové. Rok má „obecně“ 365 dní. Jednou za čtyři roky je potom rok přestupný, který má o den více. Tento den navíc je však vlastně pouze v kalendáři. V kosmu těch šest „zbylých“ hodin každého roku ale někde visí! Ten zmizelý čas prostě někde je, aby se pak po čtyřech letech najednou zhmotnil jinde. V jednom záznamu jsem si tento stav pojmenoval následovně: „N. jako místo. 29. únor v nepřestupném roce!“

Mé původní očekávání se naplnilo částečně. N. jsem začal psát s tím, že se pokusím vymezit určitý nehmatatelný prostor, který bude živnou půdou pro mou tehdy připravovanou knihu. Kniha vznikla (a díky hypertextu i její variabilní verze), takže v tomto smyslu mohu mít splněno.  Pouze částečný výsledek je dán mj. tím, že jsem od původního směru časem ustoupil a začal na blogu zveřejňovat „jména“. Nejdříve cizí a časem i své.

Původně jsem publikoval každodenně, po čase se začaly objevovat periody volnější, které byly opět střídány pravidelným jednodenním rytmem. Popisovaný blog je již několik let neaktivní. Důvod jsem zmínil výše – bylo dosaženo záměru, se kterým blog vznikl.

P.S. Po čase od zasetí začne zrno znovu vzcházet. Od podzimu tedy zase kdesi visím…

[2. 11. 2012; otištěno 13. 12. 2012]