nehybnost
pomalu... postupně... do morku kostí...
úterý, července 31, 2007
středa, července 25, 2007
úterý, července 24, 2007
zjev a po něm druhý
- - -
Obdržel jsem včera od přítele JN vskutnu zacílený dar: zelenou dvojjazyčnou juvenilii Reného Daumala Mugle/Mugl...
Po loňské modré Gilbert-Lecomtově sbírce Život láska smrt prázdno a vítr tak nakladatelství Malvern pokračuje ve zjevování děl autorů mně z nejzásadnějších! Nakladateli a překladateli Jakubu Hlaváčkovi za to touto formou hluboce děkuji.
. . .
Položil jsem svět na stůl; svět se vyhrnul přes kruhový okraj a zřítil se za svůj vlastní horizont... Bestie bude chodit, až chcípne.
[první/poslední věta knihy]
- - -
pátek, července 20, 2007
středa, července 18, 2007
cestou
- - -
Lobendava. Dolní Poustevna. Vilémov. Mikulášovice. Brtníky. Vlčí Hora...
. . .
Po téměř šesti letech výlet na kole: 60 kilometrů za průměrné teploty 36 stupňů.
Zdokumentována další oka.
- - -
pátek, července 13, 2007
robert fajkus
[ Sivý křik
Mlha. Náhlý výkřik bažanta.
Slast, nebo vražda?
Polnice nebes, nátrubek pekla?
Pak už jen ticho.
Šustění vody v nasyceném vzduchu.
To jenom z rudé kalužiny v hrudi
stoupá sten po nebeské modři,
která je tam někde za...
Ale než dojde zvuku,
rozpustí se v šedé
jak slza v polepu.
[ Sivý křik. Weles, Vendryně 1997
.
Štítky: portréty
pondělí, července 09, 2007
neděle, července 08, 2007
za lenkou galdovou
- - -
Po více než deseti letech (velikonoční neděle 97) na hřbitově v Hluku. Tenkrát jsme tam marným hledáním hrobu strávili s P. Š. více než půl hodiny a nakonec nám stejně musela poradit místní paní.
Včera [07/07/07] mi lokalizace trvala cca 10 minut; oproti předchozí cestě s průvodcem jsem tentokrát však nemohl najít pro změnu hřbitov...
Do budoucna tedy: Druhá pěšina za třetí lampou vpravo - pravá řada kolem sochy anděla (jediná na hřbitově) - zhruba ve dvou třetinách naproti hrobu s vrtulí; ke hřbitovu se odbočuje z hlavní cesty od Hradiště vlevo před náměstím...
. . .
30. července by se Lenka Galdová dožila 33 let...
. . .
[ PŘIŠEL MŮJ ČAS
Hlídáme spolu keř nepodobný žádnému.
Přišla první zima a on ke zděšení opadal.
Právě znovu odjels na několik dní a on se pomalu rozpučel.
Vždycky mi tvrdívals, žes králův syn a to větší čest sdílet s tebou keř.
Dnes u něj zase ležím sama a čekám na tebe v hnědé suknici a černé haleně.
Až teď, když cítím jen své chladné dlaně a ožívající zeleň, tuším ve svém hábití ztracenou královskou dceru, po níž léta pátrám.
A tebe si ještě řádně prohlédnu, můj milý princi?
Bez hedvábí a těžkých šperků.
[ Z rukopisů L. G.
- - -